Paravýsadek BARIUM

Paravýsadek BARIUM

Hlavní místa působení skupiny BARIUM :

Hradec Králové- Slemeno-Rychnov nad Kněžnou-Čánka-Libčany ,Žamberk,severovýchodní Čechy

Fotografie a text Libor Pařízek

Třetího dubna 1944 ve 23:15 hod. seskočila z anglického letounu Halifax u Vysoké nad Labem nedaleko Hradce Králové tříčlenná skupina parašutistů BARIUM s radiosoupravou MARTA

Čeští vojáci vycvičení v Anglii měli za úkol provádět zpravodajskou činnost v okupované vlasti v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, oživit činnost domácího odboje, jež byl po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27.5.1942 rozvrácen německými bezpečnostními složkami, obnovit rádiové spojení mezi domácím odbojem a zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany Londýně.Významným úkolem skupiny byla také organizační a personální příprava ozbrojeného povstání proti německým okupantům a převzetí výkonné moci v prvních dnech povstání.

Tito odhodlaní muži se díky své oddanosti a lásce k vlasti, díky svým charakterovým vlastnostem a odborným schopnostem zapsali do dějin odboje jako jedni z nejstatečnějších a nejúspěšnějších, byli:

Nadporučík Josef ŠANDERA (Velký Josef), 32 roků, velitel skupiny. Absolvent Vojenské akademie v Hranicích. Hodnocen jako čestný, vytrvalý, upřímný. Uprchl z Protektorátu přes Slovensko do Francie v zimě 1939.

Četař aspirant Josef ŽIŽKA (Malý Josef), 31 roků, radista. Absolovent-premiant gymnázia v Dijonu, pozdější student práv v Praze. Mluvil několika jazyky, před válkou pracoval pro mezinárodní společnost expresních vlaků Mitropa. Věřící člen Jednoty bratrské. Hodnocen jako vzdělaný, klidný, tichý a čestný. Uprchl z Protektorátu v březnu 1940.

Čet.Tomáš BÝČEK, 34 roků, pomocník velitele. Vyučený mlynář s vojenskou zákl. službou. Hodnocení: bystrý, veselý, přátelský. Uprchl z nuceného pracovního nasazení v Německu do Švýcarska a pak do Francie.

Všichni tři se zúčastnili s československou jednotkou těžkých bojů při obraně Francie a byli vyznamenáni. Po pádu Francie v roce 1940 odcházejí do Anglie, kde se hlásí dobrovolně do zvláštní skupiny „D“-parašutisté určení pro boj s nepřítelem v týlu, tedy ve vlasti. V Anglii absolvovali řadu náročných speciálních kurzů pro tajnou misi ve vlasti.

Seskok ,přistání ,opuštění prostoru

Přistání na poli v těsné blízkosti Vysoké nad Labem proběhlo dle plánu a bez problémů. Po zahlazení stop a utopení padáků a nepotřebné výstroje v Labi odcházejí okolo třetí hodiny ráno 4.dubna 1944 z místa seskoku směrem na Holice. Každý nese batoh o váze asi 25 kg, chůze je velmi obtížná,na rozmoklé zemi leží zbytky sněhu. Na zádech nesou parašutisté mimo zbraní ,střeliva a jídla,také radiosoupravu MARTA.Ta se skládá z hlavního vysílače-přijímače české výroby Šimandl dále záložního vysílače-přijímače Mk5-nového typu,samostatného záložního přijímače Mk5 a devíti krystalů pro vysílače.

Docházejí do lesa u obce Býšť a s rozedněním zalehnou k odpočinku v lese. Večer po setmění pokračují v cestě a ráno 5.4. docházejí na okraj lesa u Koudelky nedaleko Starých Holic. Žižka s Býčkem čekají v lese a Šandera jde do Holic a Rovně prověřit dvě kontaktní adresy, které dostali v Anglii od poslance Bohumila Laušmana. Je odmítnut a o pár hodin později udán protektorátním českým četníkům a následně gestapu. Vrací se zklamán a unaven do lesa ke Koudelce, rozhoduje na místě zakopat radiosoupravu MARTA, střelivo a další výzbroj. Skupina se rozděluje, Šandera s Býčkem se vrací po stejné trase k Vysoké n.Labem a do Hradce Králové na další záchytnou adresu . Radista Žižka odchází opačným směrem borohrádeckými lesy do Potštejna na faru Jednoty bratrské, kde jako věřící člen Jednoty bratrské doufá v pomoc.

Barium-zahájení činnosti v protektorátu

Příběh se od této chvíle bezprostředně dotýká Slemena, Rychnova nad Kněžnou a statečných lidí, kteří přes hrozbu smrti dokázali překonat strach a pomáhali. Celý příběh BARIA s tragickým koncem bude trvat 9 měsíců a 12 dní a bude se odehrávat nejen na Rychnovsku, ale na různých místech severovýchodních Čech. Jisté je to, že gestapo již třetí den po seskoku o skupině ví, takže boj o přežití trvá od začátku až do konce působení BARIA v protektorátu. Udání ve Starých Holicích odstartovalo šílený závod, jehož aktéři nemají rovné podmínky a prohra se rovná smrti.
Žižka přichází po téměř třicetikilometrovém pochodu na potštejnskou faru v poledne 6.dubna 1944. Nenachází zde svého známého, kazatele Reichla, už dva roky vězněného gestapem, ale kazatele Gustava Zvěřinu, který je zpočátku nedůvěřivý. Naštěstí si Žižka vzpomene, že Zvěřinu potkal před válkou v Praze u společných známých. Nedůvěra je překonána a Žižka bez otálení žádá o pomoc při vyhledání místa, odkud by mohl vysílat. Přespí a odpočine si na faře, dá do pořádku promočený a zablácený oděv, vyčistí zbraň a střelivo. Příští den 7. dubna ho Zvěřina vyprovodí k zámělské pile a posílá ho do Častolovic k členu Jednoty bratrské Vilímkovi, kde je vlídně přijat a pomoc bez rozpaků přislíbena. Protože však Vilímkovi obývají jen jednu místnost v domě, kde bydlí více rodin, odvádí Vilímek Žižku ke svému známému,také členu Jednoty bratrské Ferdinandu Rohlenovi do Slemena. U Rohlenů je Žižka přijat bez zaváhání jako člen rodiny (Žižka píše o paní Rohlenové ve svém deníku jako o své „matce“) a zatímco unaven spí, radí se Rohlena se svým synem Karlem, který doslovně přiletěl na kole z Rychnova nad Kněžnou, kde žil s rodinou a pracoval ve firmě FAB, jak dál.

Šandera mezitím nachází spojení na odbojovou organizaci RUST v Hradci Králové přes Františka Němce a Slavomíra Klabana, čímž jsou vytvořeny předpoklady pro další činnost BARIA v severovýchodních Čechách.

Obrana národa v Rychnově n.Kn. od roku 1939 do příchodu BARIA.

   V Rychnově n.Kn.byla již v roce 1939 vytvořena ilegální vojenská odbojová organizace OBRANA NÁRODA „CH“,se spojením na ústředí v Praze. Jejím prvním velitelem byl mjr. Kynych Po zatčení Kynycha velel pplk. Gaksch, a členové mjr. Zelený, por. Hýbl, Karel Mach, MUDr. Vychodil, a JUDr. Nosek a další. Organizace ON měla členy v Solnici, Kvasinách, Skuhrově, Javornici, Lukavici, Vamberku, Potštejně, Kostelci, Týništi, Borohrádku, Doudlebách, Chlenech, Sopotnici a Černíkovicích. Zbraně a zásoby ukryla organizace před německou okupací v pletárně Mach a Ledeč a v objektu továrny FAB- Fáborský
          V létě 1940 došlo v Rychnově k zatýkání potom, co pokojská z hotelu Puchwein (dnes potraviny Bartoš), udala ukrytého člena ON z Hradce Králové. Je zatčen Karel Mach z Rychnova a Šťastný z Hradce Králové. Mjr. Kynych uprchne a skrývá se na Vysočině, kde je později zatčen a odsouzen k 6 letům káznice.
       Ilegální centrum vojenské organizace Obrana národa bylo na tehdejším okresním úřadu v Rychnově nad Kněžnou (dnes MěU) v kanceláři č. 17 nad úřadovnou německého okresního hejtmana.

BARIUM se s ilegální Obranou národa,která v Rychnově n.Kn. byla aktivní i v roce 1944 (organizace byla v protektorátu rozbita gestapem již v roce 1940), brzy po seskoku dostalo do kontaktu,částečně i díky náhodě.

Navázání spojení s Londýnem

Na Bílou sobotu 8. dubna 1944 se vydal velitel Šandera s Býčkem na bicyklech vyzvednout některý zakopaný materiál u Koudelky . Během cesty jsou však náhodně varováni, že četnictvo má v dané oblasti pohotovost (v důsledku udání parašutistů v Holicích 5.dubna) a tak změní ihned plán cesty.
Býček zamíří do Potštejna varovat Žižku a Šandera jede do Bělečka na pilu k Janu Hájkovi, aby domluvil případné umístění vysílačky MARTA. Býčka posílá po domluvě kazatel Zvěřina z Potštejna do Slemena k Rohlenům, kde Býček Žižku skutečně nachází. Tentýž večer vyráží oba na kolech opět ke Koudelce a riskantně, ale úspěšně vyzvednou část radiosoupravy MARTA, ostatní materiál nechávají na místě ukryt a vrací se zpět do Slemena k Rohlenům. Přístroj,s největší pravděpodobností vysílač-přijímač Šimandl,který byl v zaletované plechové krabici, ukryli v řece Kněžná,poblíž můstku u bývalého mlýna. Přespali u Rohlenů, jejichž chalupa (dnes již zbouraná,na jejím místě je dnes pomník BARIA), je od místa úkrytu vzdálená jen asi 300 m.

Z Rohlenovy chalupy se nedalo vysílat, nebyl zde elektrický proud, a tak syn Ferdinanda Rohleny Karel, sám bývalý vojenský radiotelegrafista, domlouvá umístění radiostanice MARTA v bytu svého spolupracovníka z továrny FAB Františka Lokajíčka,jenž s manželkou Marií bydlí v domě č.p. 486 v podkroví,naproti bráně továrny FAB. Zbývá najít druhé místo, aby vysílání mohlo pokračovat,kdyby v Rychnově něco selhalo. Místo je nalezeno u dalších obětavých Čechů, manželů Františka a Boženy Frošových v Kostelecké Lhotce, kteří zde žili v hájovně. Oběma bylo již více než 60 roků, ale jako vlastenci s pomocí bez rozmýšlení souhlasí.

Radista Josef Žižka může začít vysílat, ale zjišťuje, že do zaletované krabice s přístroji vnikla voda a přístroj nefunguje. Poškození obalu vzniklo zřejmě při dopadu zásobovacího kontejneru, který byl umístěn na čtvrtém padáku při seskoku u Vysoké n. Labem. Z téměř beznadějné situace mu pomáhá najít východisko kamarád Karla Rohleny, Ferdinand John, strojník od Fáborských, znalý radiotechniky. Při obstarání potřebných součástek pomáhá další spolupracovník Karel Krejcar, nástrojař u Fáborských.
Karel Krejcar ukrývá ve evém bytě mjr. Zeleného, jemuž sdělí, že na Rychnovsku jsou parašutisté z Anglie. Spojení ilegální vojenské skupiny Obrana národa s BARIEM je tak následně navázáno. BARIUM se dostává do struktury Obrany národa, což je velitelem Šanderou využito při hledání záložních úkrytů a shromažďování informací.

MARTA vysílá a je na příjmu

Dne 19. dubna 1944 v 8:59 hod. je z bytu od Lokajíčků navázáno první spojení radiostanice MARTA s londýnským ústředím. Od Lokajíčků vysílá Žižka převážně v noci střídavě až do 12. června 1944, tedy téměř 8 týdnů a po celou tuto dobu dochází k Rohlenům do Slemena a Frošům na Kosteleckou Lhotku přes den spát a jíst.Večer se vrací do Rychnova k vysílačce a v noci vysílá.
Rohlenova chalupa se stává důležitou „přepážkou“ ve zpravodajské činnosti BARIA. Zprávy posílá z Hradce Králové velitel Šandera (někdy přijíždí i osobně) po železničářích na trati Hradec Králové-Týniště. Zde je přebírá železničář Otčenášek a dopravuje je do Častolovic k Vilímkovi a ten je na kole doručí k Rohlenům. Tady je vždy do dokumentů se šifrovanými zprávami zabalena lahev mléka, kterou Ferdinand Rohlena starší veze ráno do práce k Fáborským. Před branou továrny čeká Lokajíčkova šestnáctiletá dcera Amálka, která lahev mléka převezme a odnese ji Žižkovi domů,do bytu, který jen o pár metrů od vrátnice továrny. Na zprávy BARIA čeká netrpělivě zpravodajský odbor Ministerstva obrany v čele s plukovníkem Moravcem. Na akci se v Londýně podílí jako šifrér jeden z významných důstojníků zpravodajského odboru, major František Fryč, od roku 1945 plukovník, poválečný vedoucí šifrové služby Ministerstva zahraničí v Praze. (Po komunistickém puči 1948 propuštěn a později vězněn v komunistických kriminálech.Plukovník František Fryč je pohřben v Rychnově nad Kněžnou, odkud pocházela jeho manželka a kde spolu po roce 1948 žili.)

Aktivace zpravodajské sítě

Velitel BARIA Šandera aktivizuje odbojové hnutí v celých severovýchodních Čechách. Sám pobývá na různých místech v Hradci Králové a okolí, zajíždí na kole i vlakem do vzdálenějších oblastí kraje a buduje rozsáhlou síť spolupracovníků, kterých jsou již desítky a kteří předávají BARIU informace o německé armádě,výrobě v továrnách,situaci v dopravě na železnici,atmosféře ve společnosti a další . BARIUM vyvíjí úspěšnou činnost až do konce září 1944,často na hraně bezpečí, ale stále bez větších problémů.
Zvýšená odbojová činnost v oblasti aktivuje gestapo k protiakcím a to i na základě sledování vysílání MARTY,které je od počátku vysílání monitorováno německou odposlechovou službou v Praze (ORPO-Funkabwehr).Gestapo navíc o skupině BARIUM ví již od 5.dubna na základě udání kontaktem z Holic. Pražské gestapo,protiparašutistický odbor,sofistikovaně vedený komisařem Willi Leimerem, využívá obratně a metodicky k nalezení skupiny Barium(a jiných skupin v protektorátu), osvědčené konfidenty a tři zrádce z řad parašutistů z jiných paraskupin z Anglie. Vytěžením zabavených policejních a armádních předválečných archivů a činností konfidentů ví, že hledá tři parašutisty, ví koho hledá, má jejich fotografie, jsou hlídáni tajně jejich příbuzní a jsou na ně vydány zatykače . Konfidenti jsou cíleně nasazováni do zájmové oblasti Hradecko-Rychnovsko-Jablonné n.O.-Žamberecko.

Zrada

Koncem září 1944 se však gestapo v Hradci Králové po udání konfidenta Gustava Žida dozví již tolik, že 3. října 1944 začíná rozsáhlé zatýkání v Hradci Králové, kde za účasti pražského gestapa, osobně komisaře Leimera, i českého gestapáka a zrádce Jaroslava Nachtmana a protektorátního četnictva,jsou zatčení sváženi na hradeckou služebnu gestapa a zde brutálně biti a mučeni.Je jim vyhrožováno zastřelením celé rodiny.Krajský vedoucí civilní sítě BARIA, Václav Vachek-Modrý je při výslechu ubit k smrti. Gestapo se dozvídá o činnosti BARIA na Rychnovsku.

Zatýkání na Rychnovsku

Poprvé přijeli hradečtí gestapáci na Obecní úřad do Tutlek a vyzvali starostu, aby zavolal na úřad Františka Froše, hajného, pod záminkou nákupu dříví. 10.října 1944 přijelo gestapo přímo k Frošovým do hájenky v Kostelecké Lhotce. Doma zastihli jen paní Frošovou, a tak jeli dál do Rychnova, kde vyslali na vrátnici továrny FAB zrádce Jana Vachka, aby vylákal Ferdinanda Rohlenu a požádal ho o úkryt.
Ferdinand Rohlena nebyl v práci, a tak na vrátnici přišel jeho syn Karel, který však byl velmi opatrný a sjednal si s ním schůzku v šest večer na křižovatce ulic Nádražní a Štefánikova. Karel Rohlena následně vyzval k účasti na schůzce Oldřicha Dohnálka, Josefa Jaroše a Karla Krejcara. Vypráví Karel Krejcar: “Vyzvedl jsem Karla Rohlenu v továrně a šli jsme na smluvené místo, tedy na křižovatku Nádražní a Štefánikovy ulice. Po cestě se k nám připojil Jan Vachek, kterému Karel Rohlena řekl, že o úkrytu by mohl vědět Jan Polívka nebo Jan Formánek z Rychnova. Na křižovatce už čekali Jaroš i Dohnálek a Jaroš nám sdělil, že ve Štefánikově ulici viděl inspektora kriminální policie Štěpána. Všichni jsme se ihned rozešli, neboť bylo jasné, že se jedná o léčku. Já jsem jel na kole k městu. Před domem Františka Langra mi zastoupil cestu inspektor Štěpán, jemuž přiběhli na pomoc gestapáci Liebl (příslušník hradeckého gestapa , švagr Adolfa Eichmana), Morkus, Fibinger a Schlegel. Strhli mne z kola, začala rvačka, při které jsem Morkusovi zlomil prst, ale pak jsem byl opakovaně udeřen pistolí do hlavy a byla mi nasazena pouta. Odvedli mne na německou četnickou stanici (dnešní MěÚ cca prostor podatelny), kde jsem byl ihned surově bit a vyslýchán.“

U hostince „Na Blátě“ ( dnes cca prodejna Kněžna) byl zatčen Josef Jaroš. Oldřich Dohnálek to viděl a odbočil směrem k cihelně (dnes Tech. služby), kde byl za železničním přejezdem napaden mužem, který ho sledoval již od nádraží. Dohnálek odrazil jeho útok a ke svému úžasu zjistil, že je to zmíněný provokatér Jan Vachek, který vyvíjel osobní iniciativu, aby dokázal gestapu svoji snahu. Dohnálek šel přes Dubinku zpět do města a varoval Jaroslava Nováka , Gaksche, Hýbla a Zeleného,kteří se ukryli. Útěk se podařil i Karlu Rohlenovi.ale příště ho již štěstí provázet nebude.

Zatčení Jaroš i Krejcar byli na německé četnické strážnici gestapáky brutálně mláceni a vyslýcháni až do pozdních nočních hodin. Byli mj. ohnuti přes židli, ruce a stehna nohou jim byla připoutána k nohám židle a pak byli tlučeni až do bezvědomí do chodidel, přes záda, do ledvin, byli mláceni pistolí do hlavy a kopáni do obličeje. (Dle poválečné výpovědi jednoho z německých četníků, který byl výslechu přítomen.)
Gakschovi i Hýblovi se podařilo uprchnout, ale další zatčení následovala. Byli zatčeni Ladislav Štěpánek ze Solnice a Josef Pauk z Kvasin. Následující den 11.října 1944 byli zatčeni v Rychnově František Lokajíček, Jan Formánek, Lidmila Kafková a Jan Polívka.

První oběti i uprchlíci

Ve Slemeně zatím Karel Rohlena varuje manžele Frošovy, aby uprchli. Statečný František Froš, český legionář, volí jinou cestu. Svátečně se s manželkou ustrojí, napíší dopis na rozloučenou a pak František Froš, třiašedesátiletý muž zastřelí loveckou puškou manželku a pak sebe. Kostelečtí četníci je najdou ráno v 5 hod., 11.října 1944 při pokusu o zatčení ,již mrtvé.

Ferdinand Rohlena přespí v kritickou noc u Hejčlů ve Slemeně, následující 3 dny se skrývá v potštejnském sirotčinci a 13.října odjíždí na Moravu, kde je však zradou 13.ledna 1945 dopaden a zatčen. Konce války se dožije po útrapách ve věznici gestapa Malá pevnost Terezín.
Jeho syn Karel Rohlena se po útěku z léčky gestapa 10.října v Rychnově n.Kn. skrýval ve Slemeně a v Malé Lipovce, ale 26.října zašel do Rychnova za manželkou a dcerou , ke svému tchánovi Janu Černému, aby se informoval o situaci. Podcenil situaci a byl zaskočen hradeckými gestapáky Lieblem a Němečkem,kteří zde číhali.

Karel Rohlena utíká, ale je jedním z gestapáků postřelen do nohy. Přesto jim zmizí a prchá směrem do Slemena. Pochopí však, že neunikne a řeší beznadějnou situaci skokem pod projíždějící vlak.

Celkem bylo v těchto říjnových dnech v celém kraji zatčeno 171 spolupracovníků BARIA.

Parašutisté mění úkryt

Co předcházelo bezprostředně říjnovému zatýkání? Šandera jako školený profesionál průběžně připravoval změny míst pobytu. Aniž by tušil k čemu dojde, sešel se již 3.října večer s Gakschem v Modřínkách a žádal ho o pomoc při zajištění nového úkrytu mimo Hradec Králové a Rychnov n.Kn.. Tu noc přespí Šandera u Frošových a ráno odjíždí vlakem zpět do Hradce Králové.

Gakschův zástupce poručík Josef Hýbl sjednává nové umístění se štábním kapitánem Markalousem v Žamberku, který slíbí obstarat nový úkryt pro vysílačku MARTA a parašutisty. 5.října navečer se setkávají pod Budínem v Rychnově Dohnálek s vysílačkou MARTA (vyzvedl ji 4.října v Čánce,odkud Žižka dosud vysílal) a poručík Josef Hýbl, od slemenské zastávky přichází po kolejích velitel Šandera a Gaksch. Od Vamberka přijede po chvíli Jindřich Pavlišta s dodávkou a doprovodem, fin.respicientem Antonínem Šebestou. Šandera s vysílačkou za doprovodu Hýbla nasedají do vozu a odjíždějí do Žamberka na náměstí, kde je čeká Markalous s Rudolfem Žabkou, rolníkem z osady Polsko u Žamberka, který se stane na další tři a půl měsíce hostitelem parašutistů. Rudolf Žabka si odvádí Šanderu i s vysílačkou domů na statek do osady Polsko, necelé 2 km od žamberského náměstí.
7.října se Dohnálek setkává náhodně s Žižkou v Rychnově a domlouvá schůzku na večer do strže pod Jedlinskou Lhotkou, poblíž Bratrské borovice. Na schůzce se sejde Žižka s poručíkem Hýblem a domluví zde přesun Žižky za velitelem do Žamberka. 8.října odjíždí Žižka s Dohnálkem na kolech do Žamberka. Na kopci mezi Helvíkovicemi a Rybnou se setkávají s netrpělivým,jim naproti jedoucím Šanderou. Dohnálek se vrací do Rychnova a oba parašutisté k Žabkům do Polska.

Skupina BARIUM se trvale rozděluje

Třetí člen BARIA, četař Tomáš Býček, se od skupiny odděluje a skrývá se na Semilsku-Turnovsku, kde se později u Hostinného v Dolní Kalné přidá k partyzánům sovětského výsadku CHAN a dočká se konce války. (V roce 1948 je vyslýchán komunistickou státní bezpečností. Brzy nato opouští republiku a vrací se ilegálně do Anglie, kde pracuje jako číšník a kuchař jídelních vozů u britských železnic. Umírá v Londýně v roce 1988.)

Zatýkání 3. října zastihuje Šanderu v Hradci Králové, Žižku v Čánce u Opočna,kde je umístěna vysílačka MARTA a Tomáše Býčka ve Smiřicích. Všichni okamžitě mění místo pobytu a působení.Šandera se Žižkou se stahují do připraveného úkrytu v Žamberku a Býček, prchá na Turnovsko, kde si předem vytvořil kontakty a zázemí. I on však neujde dramatickým situacím-přesunuje se pěšky v polovině října po hlavní silnici u Turnova a míjí se s autem gestapa ,které brzdí a řidič otáčí vůz zpět. Býček neváhá a utíka směrem přes oraniště, mizí za keři a v úvozech a přestože gestapáci střílí ze všech zbraní co mají, včetně samopalu, nezraněn jim z bezpečné vzdálenosti zamává šálou a zmizí v lese.

Pro Šanderu a Žižku nastávají relativně klidné časy k vysílání informací, které proudí od žamberských odbojářů.

Konec parašutistů v Žamberku

Za pomoci zrádců – parašutisty Adolfa Horáka,Radomíra Smrčky,agenta Holejka a parašutisty Vítězslava Lepaříka je úkryt u Žabků vypátrán a lokalizován.

16.ledna 1945 ráno za tmy je Žabkova usedlost obklíčena pražským i hradeckým gestapem a českým protektorátním četnictvem. Parašutisté jsou vyzváni, aby se vzdali, jinak postihne obyvatele osady osud Ležáků. Velitel Josef Šandera se smrtelně zraní v předsíni Žabkovy usedlosti výstřelem ze své pistole, Žižkovi v tomtéž úpěnlivými prosbami zabrání paní Žabková. Žabkův syn Ladislav využije krátké nepozornosti rabujících gestapáků a uteče. Skrývá se až do konce války v Pěčíně u známých a přežije. Šandera je odvezen na ošetření do Žamberka a následně do nemocnice v Hradci Králové, kde 9.března 1945 pod přiděleným krycím jménem František Drbola na následky zranění umírá. I v nemocnici se gestapo pokouší s těžce zraněným Šanderou hrát falešnou hru. Existuje domněnka, že do té doby uzdravující se Šandera, aby zamezil svému případnému zneužití, si sám přivodí infekci rány a zemře.

Na Žabkově usedlosti po přepadení gestapo rabuje, krade a hoduje. Gestapáci si poručí vajíčka, slaninu a mezi jídlem vyslýchají Žižku a Žabkovy.
Rudolf Žabka je surově tlučen, ale nic neprozradí. Žižka je odvezen do vězení gestapa v Praze na Pankráci, kde po dvou dnech volí dobrovolnou smrt. Manželé Žabkovi, zmučeni a v poutech, jsou převezeni do Hradce Králové, kde na gestapu absolvují třicet výslechů a 1.března 1945 jsou transportováni do Terezína, kde se po přečkání tyfové epidemie dožijí konce války. ( Rudolf Žabka je po roce 1948 za svůj protikomunistický postoj a spolčení s tzv. reakčními důstojníky znovu vězněn, tentokrát v komunistickém kriminále! Je odsouzen na 25 let a odpracuje si v nelidských podmínkách „na uranu“ 11 let.)

Činnost a výsledky skupiny BARIUM jsou vysoce hodnoceny. Skupina byla jednou z nejúspěšnějších paraskupin vyslaných do vlasti z Anglie.

Ti, kteří jim obětavě a s nasazením vlastního života pomáhali a v nejtěžších chvílích projevili nebývalou odvahu, si navždy zasluhují úctu nás všech..

Revidováno autorem 25.prosince 2024

Josef Šandera ,32 roků,velitel BARIA zvaný“Velký Josef“.Absolovent Vojenské akademie v Hranicích,voják z povolání,vynikající sportovec.Po seskoku u Vysoké n.L., a odmítnutí pomoci na kontaktních adresách v Holicích a Rovni odešel s Býčkem na Nový Hradec,kde našli na kontaktní adrese spojení a úkryt.

Četař asp.Josef Žižka ,31 roků, radiotelegrafista skupiny,“Malý Josef“.Absolovent gymnazia v Dijonu hovořící třemi jazyky.Věřící Český bratr. Po seskoku se rozhodl hledat pomoc na Českobratrské faře v Potštejně,odkud byl převeden kazatelem Zvěřinou k Vilímkům do Častolovic a odtud k další českobratrské rodině-Rohlenovým do Slemena.

Josef Žižka v Anglii

Zatykač na Josefa Žižku vydaný gestapem

Četař pěch.Tomáš Býček ,34 roků ,pomocník velitele,vyučený mlynář.Uprchl z totálního nasazení v Německu do Švýcarska a odtud do Francie.Stejně jako jeho druhové ze skupiny prodělal bojové nasazení po přepadení Francie,a byl jako Šandera a Žižka vyznamenán za odvahu.

Rohlenova chalupa čp.19 Slemeno zbourána,na jejím místě stojí pomník BARIA.

Ferdinand Rohlena starší,nar.1894, poskytoval úkryt Žižkovi,příležitostně i Šanderovi a Býčkovi.Organizoval síť pomocníků a informátorů na Rychnovsku. Zemřel 1975 .

Marie Rohlenová,roz.Rothanzlová nar.13.4.1889, manželka Ferdinanda Rohleny .Starala se o parašutisty jako matka . Odešla od manžela a ze Slemena v roce 1954.Žila v Potštejně čp.6a od 1954-1980. Po odchodu do Domova důchodců v Borohrádku umírá zde po devíti dnech pobytu 11.12.1980.

Pamětní deska , umístěná původně na chalupě Rohlenových ve Slemeně.

Karel Rohlena,nar.1915,zemřel 26.10.1944,syn Ferdinanda Rohleny, vojenský radiotelegrafista,iniciativní pomocník radistyŽižky,.Unikl zatýkání 10.10.1944 v Rychnově n.Kn. a ukrýval se u známých v Pekle a v Lokotě. 26.10.44 byl při návštěvě rodiny zaskočen gestapem v Rychnově a při útěku postřelen.Aby zabránil svému zatčení, vrhl se pod náhodně projíždějící vlak za přejezdem v Rychnově směrem na Slemeno.

Karel Rohlena s manželkou Vlastou roz.Černou,nar.21.2.1919-8.7.2000, a dcerou.Vlasta se v roce 1958 znovu provdala.

Spodní díl plechové přepravky radiostanice MARTA,kterou ukryli Josef Žižka s Karlem Rohlenou v řece Kněžná .Vodotěsnost přepravky byla shozem na padáku poškozena a vniknutím vody došlo i k poškození vysílače.

Manželé František a Božena Frošovi .František je obecní hajný,bývalý legionář a vlastenec,nar.1883 a jeho manželka Božena ,roz.Jeřábková ,nar.1884.Poskytovali úkryt Žižkovi i Šanderovi.Žižka pobýval u Frošů často,protože zde byla lepší možnost úniku .V noci po zatýkání v RK z 10. na 11.10.1944, rozhodli se Frošovi vzít si život,aby tak unikli zatčení a týrání gestapem.

Mrtví Frošovi byli nalezeni ráno ve 4,30 hod. 11.10.1944 protektorátními četníky z Kostelce n.O.,kteří byli gestapem pověřeni je zatknout.

Pomník Frošových nedaleko jejich bývalé hájenky v Kostelecké Lhotce.

Dům čp.486 ve Štefanikově (dnes Strojnická) ulici v Rychnově n.Kn.,kde měli malý byt o dvou pokojích manželé Lokajíčkovi,František,nar.1904 a Marie,roz.Biedermanová nar.1903.. Žižka odtud poprvé navázal spojení s Anglií 19.4.1944 a vysílal odtud střídavě až do 12.června 1944.

František Lokajíček,poprvé zatčen gestapem 11.10.44 a propuštěn 25.12.44. Podruhé zatčen 17.1.45 a vězněn do konce války v Terezíně. V roce 1948 se rozvedl a odešel nejprve do Broumova a pak na Slovensko do Šaly, kde umírá v roce 1963.

Marie Lokajíčková roz.Bidrmanová ,nar. 18.11.1903, podruhé vdaná Plodková v roce 1952.Umře v roce 1984 v Domově důchodců v Borohrádku.

Amálka Lokajíčková, nar.1929,provdaná Jakubcová,zemřela 1979.Pravidelně přebírala od Ferdinanda Rohleny zprávy pro Žižku,který je odesílal.

Žabkova usedlost v osadě Polsko-Žamberk,kam 6.10.44 po zatýkání v HK odešel Šandera i Žižka a pokračovali zde v činnosti a vysílání.

Zleva :Rudolf Žabka nar.1901,zemřel 1981.Božena Žabková roz. Kotyzová, nar. 1903, zem.1964. Syn, Ladislav Žabka, nar. 1925-podařilo se mu v den přepadení statku gestapem odvážně uprchnout. Umírá 1999.

Předsíň Žabkova statku,kde se smrtelně postřelil Josef Šandera(bílý křížek).

Příslušníci gestapa Hradec Králové,kteří měli podíl na zničení BARIA a rozbití celé ilegální sítě.Celkem bylo ve východních Čechách zatčeno během dvou dnů 171 pomocníků BARIA na základě prvotní zrady konfidenta gestapa Gustava Žida z Jaroměře.

Slavnostní odhalení pamětní desky na Žabkově statku 8.5.1949. Hovoří škpt.Markalous,jeden z odbojových předáků na žamberecku.

Pamětní desky na Žabkově statku.

Dne 17.11.2008 byl v obci Synkov-Slemeno slavnostně odhalen pomník paradesantu BARIUM. Pomník je umístěn v prostoru, kde stávala chalupa rodiny Rohlenových, tj. na místě, kde členové skupiny BARIUM nacházeli v každé situaci útočiště a pomoc. Autorem památníku je Pavel Matuška, text a fotografie na infopanel dodal Libor Pařízek.